Hárjehusa inspirašuvdna lea leamaš “Mii lea vearrámus?”, Bookmarkas (siidu 98-101), maid Europaråde (Eurohparáđđi) lea ovdánahttán. Viidáseappot ovdánahttán ja geahččalan Silje Førland Erdal ILS:as, UiO.

Álgu

Ávžžuhuvvo ahte oahppit barget joavkkuin mas leat njealjis-viđas. Čálit cealkámuškoarttaid ja diamántaruvttuid (geahča resurssaid vulobealde siiddus), nu ahte dus lea okta čoakkáldat juohke jovkui. Cealkamuškoarttaid ferte čuohppat ja čohkket guovtti látnii, okta mas ii leat kontekstuáliseren, vai sáhttá juohkit daid joavkkuide riekta maŋŋálaga.

Fuom: Sáhttá guoskkahit muhtun ohppiid danne go sii ieža gullet joavkkuide maid loavkašuhttet, dahje danne go sii leat persovnnalaččat vásihan vaššihállama váikkuhusaid. Soapmásiid sáhttá maiddái guoskkahit danne go dovdet muhtuma gii lea loavkašuhtton.
Muhtun dáhpáhusain sáhttá hárjehus addit «bensiinna dollii» ohppiide/studeanttaide geain alddiineaset (sympatiija) leat muhtimat dain miellaguottuin mat bohtet ovdan hárjehusas.

Váldooassi

1. Jeara ohppiin movt sii áddejit doahpaga «vaššihállan».

· Geaidda dat váikkuha?

· Leat go sii ieža oaidnán dahje vásihan vaššihállama neahtas, juogo ovttaskas olbmuid vuostá dahje iešguhtege joavkkuid ovddasteddjiid vuostá?

· Guđiide joavkkuide čuohcá vaššihállan min servodagas? (omd. nissonat, homofiillat,     transolbmot, muslimat, juvddálaččat, čáhppes olbmot, olbmot geain lea sisafárrejeaddjiduogáš).

· Maid dovdet sii geaidda vaššihállan čuohcá?

· Maid dovdet sii geat leat vihttánat ahte earáide čuohcá vaššihállan?

2. Čilge ahte doaba «vaššihállan» lea geavahuvvon gokčat feara makkár sisdoalu:

· Guoská eanet kommuniserenvugiide go dušše «hállan»: sáhttá leat musihkka, video, govat, interneahtta-memat jnv.

· Geavahuvvo beaivválaš hupmamis čilget buot áitagiid ja garraset dehumaniserejeaddji dadjamušaide mat njeidet olmmošárvvu rájes gitta juoga masa mii lea «dušše» bávččagahttá.

· Norggas lea láhkagielddus vašuheaddji cealkámušaid vuostá. Ráŋggáštuslága §185 definere lobihis vašuheaddji cealkámušaid nugo «áitit dahje bilkidit soapmása, dahje ovddidit vaši, doarrádallama dahje vuostehágu soapmásii sin

a) liikeivnni dahje nationála dahje čearddalaš ruohttasiidu geažil,

b) religiovnna dahje eallinoainnu geažil,

c) homofiila orienterema geažil, dahje

d) unnit doaibmannávccaid geažil»

Oallugat leat dubmejuvvon vaššicealkámušaid dihte dan mearrádusa mielde (geahča liŋkkas olgešbealde ovdamearkkaid cealkámušaide mat leat lága rihkkun).

3. Juoge oasseváldiid joavkkuide man leat njealjis ja atte juohke jovkui vuosttaš gubá mas leat cealkámušat (Geahča koarttaid, 1. vuorru).

4. Čilge ahte sii leat ožžon guba mas leat duohtavuođa vaššicealkámušat, ja ahte sii galget geahččalit maŋŋálastit daid « unnimus vearrás» «vearrámussii». Dat «vearrámus» ovdamearkkat galget leat dat maid oasseváldit oaivvildit berrejit leat áibbas jávkosis neahtas boahtte áiggis. Jus don háliidat, sáhtát bivdit oasseváldiid atnit ovtta diamántamaŋŋálastinvuogádagain (geahča resurssaid vulobealde). Dalle sáhttet sii oažžut 9 dahje 12 koartta, dađi mielde makkár diamántta atnet. Sii sáhttet maiddái maŋŋálastit cealkámušaid njuolggo linnjái, muhto dat lea veahá áddjábuš.

5. Joavkkut ožžot 20 minuhta bargat maŋŋálastimiin. Go dat leat gárvásat, de sáhttet sii váccašit lanjas geahčadit eará joavkkuid diamánttaid.

6. Dáhto muhtun joavkkuid muitalit dievasjoavkkus guđiid cealkámušaid sii vuoruhedje bajimussii, ja manne.

7. Čilge ahte konteavsttas mas cealkámuš lea daddjon, sáhttá leat stuorra mearkkašupmi dasa movt cealkámuš árvvoštallojuvvo. Seamma cealkámuš mii ipmirduvvo leaikan ovtta konteavsttas, sáhttá leat buiga lága rihkkun earás. Su identitehta gii dadjá cealkámuša sáhttá váikkuhit dasa movt cealkámuš árvvoštallojuvvo.

8. Čohkke koarttaid seammás go juogát nuppi gubá cealkámušaid (Geahča koarttaid, 2. vuorru). Čilge ahte sii dál leat ožžon cealkámušaid ođđasit, muhto dán háve dieđuiguin cealkámušaid konteavstta birra. Bivdde sin geahččalit maŋŋálastit koarttaid «unnimus vearrás» «vearrámussii» fas, daiguin ođđa dieđuiguin.

9. Joavkkut ožžot 15 minuhta bargat maŋŋálastimiin.

10. Siđa muhtun joavkkuid muitalit dievasjoavkkus guđiid cealkámušaid sii vuoruhedje vearrámussan, ja manne.

Guorahallangažaldagat:

Vejolaš eavttut movt mii sáhttit árvvoštallat vaššihállama: • Sisdoallu dahje šuokŋa ovdanbuktimis – dát guoská gillii mii geavahuvvo. • Geat leat olahanjoavku? • Geat leat geahččit? • Váikkuhus – movt cealkámušas sáhttá lčuohcit ovttaskas olbmuide dahje servodahkii obbalaččat. Guđiid konteavsttain/oktavuođain daddjojuvvojit dat? • Man guovddáš olmmoš/makkár posišuvdna lea sus gii dadjá?

Sáhttá lea juonalaš addit oasseváldiide dieđuid cealkinfriddjavuođa ja cealkinovddasvástádusa birra, vai sis lea vuođđu digaštallat maid berre dahkat daiguin iešguhtege ovdamearkkaiguin vaššicealkámušaide. Dilálašvuohta gaskal morálalaš ja juridihkalaš aspeavttas sáhttá gessojuvvot ovdan.

Guorahallangažaldagat

· Movt lei hárjehus din mielas?

· Lei go álki árvvoštallan iešguhtege ovdamearkkaid?

· Ledje go garra soahpatmeahttunvuođat din joavkkus?

· Oinniidet go čielga vealaid gaskal din ja eará joavkkuid diamánttain?

· Geavaheiddet go eavttuid mearridit guđet cealkámušat ledje «vearrábut» go earát?

· Árvvoštalaidet go ovdamearkka dihte gii lei gii dajai cealkámuša dahje galle olbmo ledje geat oidne dan?

· Berrejit go dakkár cealkámušat go dát leat lobálaččat interneahtas? Mat leat ákkat mat bealuštit ja vuosttildit?

· Berrejit go din mielas leat iešguđetlágan rájit «vearrát» sátnái vaši dovddaheamis? Berrešii go mihkkege leat áibbas gildojuvvon?

· Jus oaivvildehpet juoga berrešii leat gildojuvvon, gokko livččiidet bidjan linnjá?

· Guđiid eará vugiid fuomášehpet dustet vaššihállama neahtas?

· Movt livččiidet reageretn jus gávdnabehtet dakkár vaššihállama ovdamearkkaid neahtas?

Hárjehusa loahpahettiin sáhttá sáhttá čájehit muhtun ovdamearkkaid vaššicealkámušain maid duođas leat buvttihan duomu (geahča liŋkkaid vulobealde).

· Jeara lea go ohppiid mielas ártet ahte dakkár cealkámušaid geažil ožžo ráŋggáštusa.

· Makkár faktoriid deattuhii duopmostuollu?

Relevánta áššit (dárogillii):

NRK: Dievdu dubmejuvvon vášši cealkámušaid geažil

NRK: Sámirasima-duopmu bissu

Kalte Sumaya Jirde Ali «korrupta kakkerláhkka». Dál lea son dubmejuvvon.

BUFDirs siidu vášši cealkámušaid birra.

Bisset vaššihállama lea nuorra olbmuid kampánja vaššihállama vuostá ja olmmošvuoigatvuođaid doarjuma várás